Thea O'Reilly

Minulost: Thea se narodila v jedné malebné vesničce v Norsku. Tato země je známá svou nezkrotnou přírodou, jezery a samozřejmě hlavně tím, že poskytuje dobré podmínky pro zimní sporty. Těm se Thea také odmala věnovala. Lyže jí teda moc nezaujaly, avšak snowboard, to je něco pro ni. Její rodiče, otec Luke, obyčejný člověk a matka Friday, anděl, ji vždycky podporovali v tom, co chtěla dělat. Proto je dnes tolik všestranná. Zvládá jízdu na koni, miluje střelbu z luku a jejím největším koníčkem, který trénuje doteď, kdy jen se najde čas, je bojové umění. Od juda, taekwonda a aikida až po ninjutsu, takže opravdu nehleďte na její nevinný zevnějšek. Rozhodně jí nebude dělat problém vás případně zneškodnit. Ale zpět k samotnému začátku.. ona i všichni okolo předpokládali v její poloandělskou stránku, jelikož k tomu měla předpoklady, jenže nakonec se jí vyhnula jak andělská, tak dokonce i ta lidská a s velkým překvapením všech se z ní stala Banshee. Jedna z těch ''temných'' bytostí. To bylo v jejích čtrnácti letech, kdy se jí začínaly zdát brutální sny a častokrát se stalo, že se budila s jekotem. Na její psychiku mělo všechno docela velký dopad, nemohla ovládat to nutkání, které se jí pokaždé zmocnilo a dovedlo ji před něčí dům, kde vše měla v mlze, jen si pamatovala ten srdceryvný jekot a pláč. Obojí patřilo jí. V té době se s tím rozhodla něco dělat, přeci jen, mohla se z toho i zbláznit a to by se také stalo, kdyby nezačala chodit do školy pro nadpřirozené, kde se o své nové stránce dozvěděla více a začala ji zkoumat.. Navíc jí po boku stála karakal Lucy.. To jméno bylo po její nejlepší přítelkyni, se kterou vyrůstala, chodila do školy a nakonec se jejich cesty rozdělily, protože Lucy záhadně zmizela i s jejími rodiči. Thea na ni ale nikdy nezapomněla a stále tak nějak doufá, že se opět shledají. Nemožné to není, no ne? Samozřejmě ze začátku měla kvůli této její zvířecí společnici ve škole problémy, ale jakmile ukázala, že je slušně vychovaná a neliší se od psa nebo kočky, měla dovoleno si ji na koleji nechat. Bez ní by tam snad ani nešla. S rodiči je stále v kontaktu, pokud to jde, jezdí tam co dva týdny na víkend, přátele nemá, drží si reputaci takové té tiché, nevýrazné a podivínské holky, i když ani jedno k ní nesedí, až na tu tichost, tu si za těch pár let osvojila. Neudělala to však pro svou bezpečnost, nýbrž bezpečnost ostatních. Postupem času začínala přicházet tomu, kým je, na kloub, testovala své schopnosti a snažila se jim porozumět, neměla si o tom ale s kým popovídat, Banshee bylo žalostně málo. Ne, že by někomu přála, aby jí byl, ale někdy by opravdu chtěla poznat někoho jako ona, alespoň by na to pak nebyla tak sama. A volný čas? Ten tráví nejčastěji někde v lese, knihovně, zahradách.. prostě takových místech, kde se nezdržují masy lidí. Stejně ale většinu času buď trénuje a nebo se věnuje nějaké činnosti, u které nemusí moc přemýšlet, takže toho volného času není až tak moc, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Jméno a příjmení: Thea O'Reilly

Datum narození: 21.3.2002

Rasa: Nemrtvá, banshee

Status: Studentka

Faceclaim: Danielle Campbell

Charakteristika: Thea bývala veselou, energií nabitou dívkou, jež do okolí šířila své úsměvy a nápady na zlepšení soužití mezi rasami. Jak dobrými, tak zlými. Jenže právě tak to ona nebrala, nebere a ani brát nebude. Nedělí rasy na dvě strany, do dvou škatulek. Žádná přeci není úplně temná a ani dokonale světlá. Takhle to prostě nefunguje a nikdo jí její myšlenku nemůže vyvrátit. Tady nejde o tvrdohlavost, ale o vnímavost a empatii. A těmito vlastnostmi Thea rozhodně oplývá. Poradí, je dobrým posluchačem a zároveň ví, kdy potřebujete obejmout, utěšit. Za svými názory si pevně stojí, to by měl ostatně každý, nemá ráda lidi, co se zbytečně podřizují a nebo si myslí, že sdílet stejné názory je jednoduší a lepší. Ano, jednoduší to možná je, ale k čemu je souhlasit, když ve skutečnosti máte na věc jiný názor? Je snad odlišnost špatná? Každý je přeci svým způsobem jiný, ojedinělý, a opravdu se může stát, že všichni jen nepřikyvují. V jejím pohledu však nenaleznete opovržení či lhostejnost, to nikdy, nýbrž laskavost, trpělivost a vnímavost. Málo kdy se stane, že ji něčím naštvete natolik, aby na vás byť jen zvýšila hlas. Tak přesně taková Thea bývala. Trochu naivní, ale na svět se dívala ze všech možných úhlů, snad ničím jí nebylo možné překvapit, šokovat. Myslela vždy o několik kroků napřed. A to se v mnoha případech jevilo jako užitečné. Zbytečně všem hned nedůvěřovala, na stranu druhou nikoho neodsuzovala podle zevnějšku a dokázala se bavit s nejrůznějšími bytostmi, ať už patřily kamkoli, bez stálého ostražitého, odtažitého chování a pohledů. Vzhled a rasa, vždyť to byla pouhá skořápka, důležité a zajímavé bylo, čím se daný jedinec lišil uvnitř. Charakterem, tím, jak viděl věci jinak, nebo naopak stejně. Možná její přizpůsobivost, ale zároveň jakási charismatičnost z ní udělala někoho, kdo byl považován a řazen mezi extroverty, tedy ti, co byli rádi ve společnosti a nebáli se nějak projevit. Kamarádů tedy měla hodně. Ale jen jeden byl ten opravdový a nejlepší přítel, pro Theu to byla Lu, se kterou se kamarádila prakticky od plenek. Také by jim jejich výjimečné přátelství určitě vydrželo, možná i navždy, jenomže i všechno hezké jednou končí. Někdy musí nastat ta doba, která není úplně příjemná, avšak je nezbytná. Pro Theu to nastalo ve dvě doby, jedna doba znamenala náhlý odchod Lu z jejího života, už nikdy ji neviděla a ta druhá doba patřila jejím čtrnáctým narozeninám. Od té doby šlo všechno z kopce. Z kdysi tak milé a otevřené dívky se doslova stala vystrašená uzavřená dívka, jež se odmítala s kýmkoli bavit. Vždycky si myslela, že bude normální člověk, ale probudila se v ní druhá stránka, děsivá stránka. Zjistila, že je totiž jednou z Banshee. Doslova a do písmene zvěstovatelka smrti, ale nazývalo se tomu různě. Například taktéž víla smrti nebo kvílící žena. Záleželo však na tom, jak se to nazývalo? Zkrátka musela přijmout to, čím se stala, tím, kým vždycky byla. Vzala svůj osud pevně do rukou, tak, jak to měla ve zvyku. Byla na sebe asi docela tvrdá, jenže jinak to nešlo. Zbláznila by se, kdyby neprozkoumala svou novou stránku a nesnažila se přijít jí na kloub. Nějak ji omezit, v některých ohledech posílit.. Zaměřila se na studium, všechno jí lezlo do hlavy snad samo od sebe, už ve svých šestnácti letech byla opravdu sečtělou osobou. Věděla, jak předcházet svým stavům, na unesitelnou míru dokonce omezit noční můry a využívat svých schopností ve prospěch svůj i ostatních. Samozřejmě ji to všechno něco stálo. Možná více, než si kdy bude ochotná připustit. Samozřejmě nastoupila do nové školy pro nadpřirozené, vyhýbala se jakýmkoli pokusům o bavení se s ostatními, nechtěla jim ublížit, přeci jen stále úplně přesně nevěděla, čeho všeho je schopná. Její křik mohl doslova zabíjet. Tohle bylo rizikem, celý její život byl protkaný strachem o ostatní. Kdykoli se mohla přestat ovládat, jen tak, z ničeho nic. Takže.. nyní by se o této dívce mohlo říct, že je tichá, opatrná, stále ovšem jakýmsi zvláštním způsobem svérázná a milá, když na to dojde.. Ovšem od té staré a naivnější They přiznala to, že ne všem dokáže pomoct, ano, i přesto, že odmítá s kýmkoli komunikovat, stále má jakési tendence pomáhat. Řekněme, že je opravdu komplikovaná a často i sama sobě úplně nerozumí. Její úsměvy jsou velkou vzácností, jelikož je většinu času spíše zahloubaná a smutná, Banshee není tak úplně něco, díky čemu by dokázala být šťastná. Alespoň prozatím. Věří tomu, že jednou, ať už to bude za deset, nebo dvacet let, sebe samu znovu přijme a opět se otevře světu. Jako tomu bylo předtím.