Sigrid Tuominen

Minulost: Její počátky připomínají život nějakého toulavého pouličního štěněte bez papírů a obeznámení o jeho původu. Už jen z jejího vzhledu jde vydedukovat, že se nebude jednat o čistokrevnou Finku, přesto se jako malé novorozeně nějak zjevila na vrátnici akademie pro nadpřirozené tvory v Helsinkách. Není známo, kdo ji tam tehdy zabalenou a zapásanou v dětské autosedačce ponechal, natož její matka i otec. Dalo by se polemizovat o tom, že jeden z nic musel pocházet z vílího lidu nebo byli elfové, aspoň jeden z nic, protože spolu s ní našli papírek, kde bylo stroze zaznamenáno toto slovo: "elf". Skutečnost byla taková, že její biologický otec byl elf a matka lidská dívka, které nebylo ani osmnáct a student zdejší akademie nechtěl za to převzít odpovědnost, tudíž oba dva promlčeli tuhle choulostivou věc, že přivedli na svět dítě. To už byl její otec dávno vystudovaný a mimo zemi, když malá Sigi našla útočiště v dětském domově pro děti nadpřirozených bytostí, kde byla odmalička vedena tomuto životu, přesto že v ní kolovalo pramálo elfí krve a byla po všech stránkách jenom obyčejné lidské dítě. Někdo by to mohl brát jako tragickou událost, že Sigi musela strávit dětství v takovém prostředí, ona má na tole období jen ty nejlepší vzpomínky. Nikdo se k ní nechoval zle a ona stejně nic jiného nikdy nepoznala, a tak si neuvědomovala, o co všechno během dospívání přišla. Střední škola pro ni znamenala zlom. Rozhodla se pro studium alchymie, vychovatelky ji neustále nutily ke studiu na jedné ze speciálních akademií určené pro nadpřirozené bytosti, i když sama jí nebyla, rozhodla se tedy ke studiu na Harlowes, obor alchymie, kde se poprvé osamostatnila a bydlela na kolejích. Otevřel se jí náhle před očima celý nový svět, byla brána jako individualita, už to nebyl celý houf děcek z domova, kde všichni dostávali vše stejným dílem a bylo s nimi i stejně zacházeno. Začala poznávat nové lidi a taky lidé si začali všímat jí, dalo by se říct, že se mola těšit oblibě a byla tak na pomyslném žebříčku těch oblíbenějších studentek. I přes to všechno se jí škola moc nezamlouvala, sama se viděla někde v textilním průmyslu, jak navrhuje a šije šaty třeba pro filmová studia a nebo by vedla svůj malý butik na předměstí. Nakonec přemluvila své "tety" a tak po ukončeném prvním ročníku alchymie přestoupila na normální školu na oděvnictví, kde se cítila jako ryba ve vodě, i nadále se ale scházela se svými novými přáteli z Badlight. Tehdy pro ni neexistovalo nic jako neúspěch a rozhodla se, že zvládne všechno. Našla si práci, aby nebyla neustále závislá jen na podpoře z domova a do toho ještě zahrnula několik dalších mimoškolních aktivit, v neposlední řadě se snažila pokrýt i jakousi společenskou povinnost a trávit čas se svojí partou. Zpětně by ani Sigrid sama nevěděla, co jí to popadlo, ale začalo jí vše najednou přerůstat přes hlavu. Její tempo nezvolnila ani ve druhém ročníku, ba naopak, byla na sebe ještě tvrdší, těšil jí totiž zájem okolí a tak se snažila být ještě perfektnější. Neodmítla ani nabídku na focení zkušebního portfolia, tuhle nabídku dostala na jedné školní akci, kde se svým modelem vyhrála první místo a sama jej také prezentovala na molu. Ze zábavy se stala posléze i práce, určitě se nechovala nijak povrchně a nepovažovala to za kdovíjakou událost, byla ale velice ráda, že právě ona upoutala něčí zájem. S několika dalšími foceními přišli noví lidé, nabídky na přehlídky, toho všeho se Sigrid nemohla nabažit, až začala pokulhávat ve škole. Obávala se toho, že jí to ihned v domově zatrhnou, nebylo jí ještě osmnáct a kdyby se jí zhoršily výsledky, dozajista by jí nedovolily modeling a tak ani příliš nepřemýšlela, když jí jeden ze spolužáků nabídl nějaké prášky na "povzbuzení", což se později přehouplo na lehké drogy a zanedlouho se dostala na jedné školní párty i ke kokainu, který tehdy vzala s vděkem, jelikož byla po fyzické i psychické stránce unavená. Chvíli byla schopna balancovat na hraně svých možností a předstírat, že je nesmrtelná a zvládne vše, dokonce si našla i přítele a stále se mohla usmívat před objektivem fotoaparátu a nechat se česat a malovat a oblékat se, jakoby by byla nějaká princezna, přitom stíhala pokrýt i své školní povinnosti. Ani si nevšimla, že někteří blízcí se jí začali pomalu odcizovat a snad i stranit, z nezvednutých telefonátů se staly jen strohé smsky a ze sáhodlouhých konverzací jen letmé pozdravy, když se potkala Sigi s nimi ve městě. Její touha něčeho dosáhnout a být viditelná jí dohnala až na samé dno, byla to jen otázka času, kdy její tělo vypoví službu a taky se tak stalo na konci třetího ročníku. Předávkovala se a byla nalezena bezvládně ležící ve svém pokoj, po hospitalizaci v nemocnici byla ihned převezena do psychiatrické léčebny, kde podstoupila detoxikační kůru. Už jí bylo osmnáct a nebyla chráněna svým domovem, byla sama na vlastní pěst a po této věci se nedočkala jakékoliv pomoci z jejich strany. Strávila v léčebně dva měsíce a přes prázdniny musela podstoupit srovnávací testy, aby byla schopna nastoupit do maturitního ročníku. Její staří přátelé se s ní nebavili a ani se jí už nikdo neozval z agentury. Dále žila na koleji, plat z její brigády by jí nájem za byt neutáhnul. Ke konci podzimu však zjistila nemilou věc a to tu, že je těhotná. Ona věděla moc dobře, kdo je otcem dítěte, protože to byl jediný muž, který jí o prázdninách nabídl konejšivou náruč a neštítil se jí, jako nějaké špíny. Ten však neměl v plánu přejmout za to jakoukoliv zodpovědnost, dokonce jí vyhrožoval, aby si jej nechala vzít, že ona ani její dítě nebude mít žádnou budoucnost a nemůže se ani narodit v pořádku. I když to byla nelehká situace, Sigrid si nedokázala představit, že by ukončila něčí život a tak na jaře v pokročilém těhotenství ukončila studium a našla si v ne zrovna nejlepší čtvrti garsonku, kterou jí našla a pomohla zařídit bývalá zaměstnankyně dětského domova, kde Sigrid vyrůstala. Na konci dubna téhož roku nakonec porodila zdravou holčičku, kterou pojmenovala Ágnes, v jejím rodném listě však kolonka pro otce zůstala prázdná. S výchovou i životem jako takovým jí velice vypomohla sice svérázná, ale hodní a milující sousedka odnaproti, ke které si Sigrid i její malá Ágnes vybudovala hlubokou citovou vazbu. Následující tři roky na mateřské ani nemyslela na to, že by se pokusila dodělat maturitu, z lidí měla úzkost, netrvalo to dlouho, kdy se o ní začaly šířit různé fámy. Hned po mateřské nastoupila do své úplně první školy na Harlowes jako uklízečka, nijak si nevybírala, potřebovala práci, kde by končila brzy odpoledne, aby mohla vyzvednout svoji dcerku ve školce zavčasu a strávila s ní ještě nějaký čas. Nyní si konečně zažádala o dokončení maturity, kdy školu studuje dálkově, hlavně proto, aby se Ágnes mohla mít dobře a měla dobré zázemí a hlavně i z toho důvodu, aby Sigrid v sobě nalezla opět nějakou hodnotu.

Jméno a příjmení: Sigrid Tuominen

Datum narození: 3.3.1994

Rasa: Člověk, alchymistka

Status: Zaměstnanec

Pozice: Uklízečka

Faceclaim: Sofia Tsakiridou

Charakteristika: Sigrid díky jejímu vzezření není těžké zaměnit ji za jednu ze studentek. Plavovlasá žena v mnohých budí pocit, že ještě nepřekročila hranici náctiletých, přestože opak je pravdou a brzy to bude již pět let, co se mohla řadit do skupiny teenagerů. Více faktorů hraje ve prospěch jejího mladistvého vzhledu, nejzřetelnější to bude zřejmě v oblasti obličeje, který působí nevinně a bezelstně jako tvář ničím neztrápeného děvčete, při úsměvu vždy odhalí dva hluboké ďolíčky ve tvářích a modře zabarvené oči, ukryté pod hustým a neupraveným obočím, skrývají v sobě ještě jakési střípky dětské hravosti a naivity, i když z tohoto období musela velice rychle vyrůst. I to je také jeden z důvodů, proč si jejich ďolíčků jen tak nepovšimnete. Při své výšce 173 centimetrů by mohla ještě nějaké to kilo přibrat, drobounká však byla vždy a po jejím pobytu v léčebně se jí nedaří ztracená kila nabrat, proto si i po narození dcery stále udržuje štíhlou postavu připomínající tím spíše dívku než zralou vyspělou ženu. Navíc se stejně málokdy zastaví a jen tak si najde čas pro lenošení, s přebytečným tukem tedy nemusela bojovat snad nikdy. Za svého času se na střední škole také věnovala určitou dobu fotomodelingu, ke kterému se dostala skrz jednu módní přehlídku v rámci jejich školních aktivit, nerada na tohle období vzpomíná. I s mopem v ruce a šátkem ve vlasech se stále jedná o inteligentní vnímavou mladou ženu, kterou neučaruje nějaké prostoduché blábolení a opíjení rohlíkem. Vždycky měla od života vysoké očekávání a netrpěla na nedostatek ambicí, to vše se postupem jejího života mohlo zdát, že se vytratilo, to ovšem není zcela pravda, i přes svoji jakou vnější rezignaci na život a začlenění se do společnosti v nitru stále doufá, že bude schopna udělat si lepší život jak pro sebe, tak i pro svoji pětiletou dceru Ágnes. Při navazování nových vztahů vždy působí chladně a odtažitě, to je dáno jejími předešlými zkušenostmi, ve skutečnosti nepohrdne dobrou srandou a interakcí s okolím, kterých se jí mnoho nedostává, proto také většinu času, kterou netráví v práci, tak ho stráví s dcerou, jelikož je to pro ni asi to nejpřínosnější. Celkově je velice těžké si u ní získat důvěru, přestože se jedná v základu o srdečného člověka, který miluje své bližní. Díky své minulosti ve městě není příliš oblíbená, přičemž se jedná pouze o normální lidskou bytost, která se snaží protlouci se životem, jak nejlépe to umí a hledět si svého, pokud něco Sigrid nesnáší, tak pomluvy a lež, čemuž bývá vystavena až nezdravě často, což vede k její depresivním stavům až k pokročilému neurotismu, který dříve léčila krabičkou cigaret denně a dávkou kokainu. Nemá příliš volného času, hlavně momentálně, když si momentálně dokončuje individuálně maturitní ročník, ale i tak nemá mnoho koníčků, o které by se okrádala. Pokud není v práci, tak ji určitě uvidíte s malou Agi někde na hřišti anebo v přírodě, vesměs se s ní snaží trávit nejvíce volného času. Ráda relaxuje ale i u jiných činností, možná to zprvu k její povaze ani netipnete, ale také ráda vaří a peče, vždy má radost, když malé a její sousedce, kterou považuje téměř za svoji matku. Také se snaží co nejvíce zpestřit svůj šatník, převážně ale její dcerky, kdy si procvičuje své šicí schopnosti a šije pro ni různé komplety či šatičky. Ona sama si příliš na módu nepotrpí. Osobní život nemá žádný, rozhodně nevymetá nikde večírky nebo nechodí na honosné bankety, šaty byste u ní zahlédli jen zřídka. Zanevřela i na trhání si obočí, snad jen s vlasy ještě občas zaexperimentuje v podobě nějakého účesu. Obléká se nevýrazně a nenápadně, v práci je zvyklá ve svých ošoupaných vanskách a šedobílém úboru, podobně chodí i do společnosti, nenosí příliš výrazné kousky, no, nemá ani kam.