Sami Marius Blix

Minulost: Sami se narodil v Norsku, do velice zbožné rodiny. Věřili, že za zrození nového života může Bůh, že věda neexistuje, že za to pouze může Bůh. Sami jim ale tyhle báchorky nežral. Pro něj to byly jen smyšlené povídky, potřeboval si umět vysvětlit fungování světa po svém. Proto už odmalička zkoušel věci po svém, rád patlal hlínu s vodou, objevoval základní zákony přírody a zkoumal netradiční vědy. To se jeho rodičům pochopitelně nelíbilo, nutili jej chodit pravidelně do kostela a projevovat lásku k Bohu. Jakmile u něj přišlo období vzoru, rodiče ho neoznačovali jinak než dítko na zabití. O to horší to bylo, když byl o něco málo starší a začal se zapojovat do školních vědeckých projektů. Našel si takto kamaráda, který mu prozradil plno věcí o magickém světě. Společně se učili, jaká rasa je jaká, jak celý magický svět vznikal. Samiho zaujala především historie. Podle starých receptů a příruček pak vytvářel lektvary, které kombinoval se znalostmi dnešní chemie. Často se tedy stávalo, že si šel do lesa natrhat bylinky, ty pak zpracoval podle starých kronik, a nakonec to zalil něčím jako acethaldehydem. Rád si pohrával s chemií, takže nebylo výjimkou, když mu znenadání něco doma bouchlo. Párkrát to udělal schválně, například když si přinesl těkavý dusík jen proto, aby naštval rodiče. Jednou z největší komplikací bylo jeho psychické rozpoložení. Nikdo přesně neví, kdy vše začalo, ale začínal pravidelně dostávat záchvaty smutku, kdy byl schopen si nehezky ublížit. To se střídalo s návaly štěstí, kdy by nejraději zlíbal celý svět. Začala si toho postupně všímat i jeho rodina, a později se ukázalo, že Sami trpí bipolární poruchou. Vypadalo to, že se s tím rodiče odmítají smířit, ale byli zde pro něj. Společně to dokázali zvládnout, a i když se jeho porucha nijak nezlepšila, naučil se jí vnímat jako svou součást. Aby udělal rodičům alespoň částečnou radost, rozhodl se jít učit. A tak se dostal jako pomocný profesor do Finska.  

Jméno a příjmení: Sami Marius Blix

Datum narození: 30. 6. 2001

Rasa: Člověk - alchymista

Status: Profesor - praktikant

Faceclaim: Jaco van den Hoven

Obor: Teprve na praxi - pomoc Aedonovi s historií dobra 

Charakteristika: Sami má pronikavě modré oči, ke kterým se hodí jeho slaměně zbarvené vlasy, které si udržuje lehce delší. Není příliš vysoký, jen něco kolem 170 cm, i tak je na jeho postavu docela hubený. Většinou nosí roztrhané rifle, koženou bundičku a černé tričko. Většina lidí by ho tipovala spíše na studenta, než na budoucího profesora. Na krku má přívěsek s křížkem, který schovává pod tričkem, na ruce má ale naopak jasně viditelný náramek se symbolem evoluce. Samiho osobnost se dělí skoro až na dvě. Jedna z nich je ta mánijní část, druhá depresivní. Jako první ta při mánii. Směje se na celé své okolí, je šťastný a ochotný. Rád pomáhá svému okolí a přímo srší energií. Taky je při tom velice produktivní. Věnuje se svým zájmům, včetně kreslení a vyrábění všelijakých pokusů. Taky rád čte historické romány, ve kterých rád sleduje magické prvky. Je přitom rád ve společnosti, někdy až provokativně svádí okolní muže, ale dává si pozor, aby tak nikoho nepohoršil. A pak je tady jeho druhá část, deprese. Přichází z ničeho nic, ale je na něm velice dobře znatelná. Je schopný lhát, aniž by cítil větší vinu. K lidem je chladný a je velice emočně nestabilní. V jednom momentě se až nezastavitelně rozpláče, někdy si dokonce i ublíží, přitom si sotva uvědomuje, co vlastně dělá. Lidi, co se s ním naučili fungovat zjistili, že je lepší ho nechat být, ale přitom být pro něj. Když chce vyspávat celý den, nechají ho. Když nemá hlad, nenutí ho. Asi nejhorším možným scénářem je, když se při této fázi opije. A dělá to docela často. Ne jen, že je s ním pak pořádná práce, ale může pak ublížit sám sobě ještě víc. Nebylo výjimkou, když ho musela po celém městě nahánět policie. Sami je s tímto smířený, jen mu občas dělá problém o tom otevřeně mluvit. Odmítá brát prášky, protože pochybuje, že by fungovaly. Rád si proto najde blízkého člověka, s kterým všechno zlé přečká.