Lilian Kiuru

Minulost: Narodil se do malé rodiny světlonošů a byl pojmenován svou starší sestřičkou, na kterou rodiče hodně dali. Proto dostal jméno Lilian. Jméno spíš pro holčičku, ale jemu nikdy nevadilo, že se tak jmenuje. Protože tak byl přeci pojménován z lásky, která byla tím, co jeho rodinu pohánělo. Láska a pochopení. Co si pamatuje, žili v malém městě, kde se mísilo takzvaně dobro se zlem, protože zde stály akademie Harlowes a Westfire, což mu trochu nedávalo smysl, jak může někdo dopředu rozhodnout o tom, jestli bude někdo zlý nebo dobrý. Jeho maminka pracovala v květinářství a tatínek ve jedné z akademií jako školník. Pamatuje si, že se mu oba moc věnovali. Často se motal tatínkovi pod ruce a chtěl vědět, jak funguje tohle nebo támhleto. U maminky, když pracovala, tolik nebyl, ale jen co přišla domů, už seděl v jejím klíně, že chce pohádku. Nejčastěji ovšem trávil čas se svojí o čtyři roky starší sestřičkou Madeline, které už od batolecího věku říká Maddie. Ačkoliv jí většinou bořil složité stavby z písku, vytahoval kytičky, které zasadil nebo jí snědl všechno, co upekla, než vůbec stihla svůj výrobek ochutnat či olizoval ze všech dortíků polevu, vždycky stála při něm a starala se. Jako ostatně celá jeho rodina. Malý domek ve městě, kde bydleli, byl docela daleko od předměstí, kde žili jejich prarodiče, ale i tak se často navštěvovali a babička s dědou svá vnoučata hlídali rádi. Jako světlonoši měla jejich rodina opravdu láskyplné zázemí, ale také jim hrozilo nebezpečí. Krátce po desatých narozeninách Maddie, byl jejich dům napaden temnonoši. On jako šestiletý moc nevěděl, co si počít, tak se jenom držel sestřičky za ruku, zatímco ho táhla za rodiči do krytu. Tam strávili snad dva možná tři týdny, ale Lilianovi to připadalo jako věčnost. Z toho období si toho moc nepamatuje. Jenom tichý hlas, který byl hrubší než ten jeho a uklidňoval ho, krutý hlad, který ho celou dobu trápil, protože byl zvyklý na sestřiny dobrůtky a taky samozřejmě jí. Jak se chvěla a bála té tmy okolo. Jak se o něj starala, přestože plakala po rodičích stejně jako on. Život jeho rodičů tehdy skončil. Naštěstí tu pro ně zůstali ještě prarodiče. Lily se stal podobně tichým jako jeho sestřička, ovšem bavil na rozdíl od ní měl nového kamaráda. Hlas, který na něj mluvil z jeho hlavy. Všichni si mysleli, že si z úzkosti vymyslel imaginárního kamaráda, tak to nikdo neřešil, přestože si s ním povídal i u večeře nebo než šel spát a zapojoval ho do hovoru i se svojí sestřičkou. Ta pro něj byla vždycky vzorem, takže se není čemu divit, když si z ní vzal příklad a přestal být naprosto vzorným studentem. Nehodlal být chlastač jako ostatní. To ne. Jenom se se spolužáky toulal po nocích po venku a občas někam něco nasprejoval. Výtvarka byl jeho obor. Stejně tak hudba. Když se takhle jednou k ránu vrátil domů, našel své prarodiče mrtvé a ten hlas v jeho hlavě se změnil ve skutečnou osobu. Tak se z Liliana stal Lily a Lil. Byl kolem toho i nějaký průšvih, kdy je při jedné společné toulačce napadli temnonoši, ale tohle období drží hluboko pod pokličkou Lil, takže Lily si to moc nepamatuje. Jenom tolik, že dostal šípem a pekelně to bolelo. Pak se těla ujal Lil a Lilyho pouštěl jen občas. Přeci jenom chtěl se o ně postarat co nejlépe. Proto před Lilym schoval, jak na něj sestřička zhluboka kašlala, trápila se v depresích a přestože by to nepřiznal, tak se snažil trochu pomoc i jí. Nakonec se Maddie ovšem dostala zase zpátky ze svých věčných depresí a Lil se rozhodl, že se bude Lilyho pouštět ven víc, když se ocitli v relativním bezpečí na Harlowes.
Jméno a příjmení: Lilian Kiuru
Datum narození: 13.4.2001
Rasa: Světlonoš
Status: Student
Faceclaim: Mikko Puttonen
Charakteristika: O Lilanovi se popravdě moc nedá říct, jaký je. Tedy může se říct, že má šedivé oči, lehce do modra nebo světlejší hnědé vlasy či bledší pleť, ale to je asi všechno. Pak už se Lilian dělí na Lila a Lilyho důsledkem dvou momentů z dětství. Lil je ten dominantní. Ta část, co by mohla být teoreticky i brána jako psychopatická. Chrání své tělo a Lilyho bere v postatě jako další osobu, kterou musí chránit, tudíž není tak strašný egoista, jak to vypadá. Ovšem to neznamená, že nemá ego nějak nízko. Naopak. Ale to IQ taky. Nebojí se lidi urážet, hádat se s nimi do krve, že má pravdu a dělat věci ve svůj prospěch. Je zkrátka dost tvrdohlavý, jak se od berana čeká a ambiciozní, schopný jít i přes mrtvoly za svým cílem. Osobně je tak trochu rebel. Rád vymetá bary, diskotéky, hospody. Na chlast i drogy si vypěstoval dost dobrou imunitu a vlastně mu dělá problém se sfetovat nebo opít. On je ta část, která myslí za oba nebo se o to aspoň snaží. Cvičí za oba, protože Lily má dost crush na všechno, co Maddie uvaří a kdyby s tím Lil nic nedělal, tak už váží minimálně tunu. Obecně většinou tělo ovládá on. Ale jsou chvíle, kdy pustí Lilyho, což znamená, že pak bude muset makat a taky utěšovat své vnitřní já, nejspíš. Protože Lily bývá psychicky dost nevyrovnaný. Jemný inteligentní snílek, který netuší, co si počít se svým podivným životem. Avšak o Lilovi ví. Nějak si na něj zvykl. Takže se snaží si s ním nepovídat na veřejnosti, aby je někdo nikam neposlal, protože má svojí druhou vnitřní polovičku fakt rád. I když jsou momenty, kdy to skřípe i mezi nimi. A to je právě, když se Lil opije nebo zfetuje nebo cokoli. Lily nemá takovou výdrž. Snad díky psychice a většinou hnedka někde spadne a tam jenom leží, případně zvrací a proklíná Lila, že zase chlastal. Co se týče přebírání moci nad tělem, je to trochu složitější. Oba ví, co dělají, i když zrovna nejsou u "volantu" a jakožto ten dominantnější, se umí prosadit jenom Lil. Ovšem pak jsou tu momenty, kdy Lil ztratí kontrolu omylem. Jako například, když se opije. A to je pak přůšvih. Nicméně Lilian obecně moc miluje svojí sestru, která se o něj vždycky starala a snaží se jí to oplatit. Bývá ohledně ní trochu víc ochranářský a žárlivý a nebojí se někoho zmlátit, byť jen kvůli tomu, že se na ní někdo špatně podíval. Miluje samozřejmě taky její pečení a proto za ní chodí do kuchyně, kde jí buď krade dobroty nebo mu je ona dá dobrovolně. Vůči okolí může být Lilian i přátelský, tedy pokud si okolí zvykne, jak si jde za svým a neohlíží se na moc lidí.
