Alarik Ignis

Minulost: Jedné bouřkové letní noci se za neúprosného ženského křiku dostaly na svět tři děťátka. Přesněji řečeno trojčátka. Alarik až jako poslední. Po Athanovi, který se narodil jako první a po druhorozené Annie. Když se dostal na svět a poprvé rozlepil svá malá očka, žena utichla. Navždy. Její život nahradily tři jiné a bylo úplně jedno, že ona žena, či spíše dívka patřila do rasy fénixů, kteří normálně jen tak neumírali. Její muž se na ty tři řvoucí uzlíčky nemohl ani podívat. Hluboce miloval svou ženu, jenž byla jeho životní láskou, se kterou se znal už od dětství. Nenáviděl ty tři malé zabijáky. Ale jako odkazu své ženy jim nedokázal ublížit. Proto je dal k adopci s tím, že k jejich rodnému listu samozřejmě doložil i jejich původ, což nejspíš způsobilo, že si je adoptoval bohatý postarší fénix, který jim dal naprosto všechno, co chtěli. On sám děti mít nemohl a na první pohled si tyhle tři dětičky hned zamiloval, takže by pro ně snad i modré z nebe snesl, i když to vlastně není daleko od pravdy. Vlastnil ostrov v australských vodách, na kterém stála jeho honosná vila. Ovšem to neznamenalo, že by se dětem nedostalo vzdělání nebo sociální výchovy. Starý pán je posílal na pevninu do zbohatlické školy, kde každý jejich průšvih vyžehlil penězi, jenom aby jeho drahouškové mohli šťastně žít. Alarik si ve škole vybudoval konexe a tak ani peníze svého otce příliš nepotřeboval. Měl partu drsných kluků, kteří se starali o to, aby byl jeho "starší" bratr v čele školy a aby jeho sestřička nedostala přes držku, kdyby se náhodou nějaký kluk rozhodl, že se mu nelíbilo mít ji jen na jednu noc. Ovšem své peníze taky využíval. Když bylo nejhůř, tak ve škole, ale jinak do svých oblíbených vodních sportů, potápění, rychlých aut a samozřejmě i do dobrého jídla. K tomu jejich otec vlastnil i soukromou jachtu, takže místo na párty na moři jako stvořené a možnost dostat se kamkoli po Austrálii. Ne, že by ho nebavilo občas nedělat vůbec nic. Trochu hůř nesl, že se musí stěhovat do nějaký díry ve Finsku, kde se pořádně nedá vytáhnout prkno na moře, protože by zmrznul a taky kvůli starému pánovi, kterého si docela dost oblíbil a vlastně pro něj nikdy nebyl adoptivní otec, ale skutečný. Nicméně byl rád, že bude alespoň se svými sourozenci.

Jméno a příjmení: Alarik Ignis

Datum narození: 28.7.2000

Rasa: Fénix

Status: Student

Faceclaim: Francisco Lachowski

Charakteristika: Těžko říct, co holky nebo kluky na Alarikovi prvně zaujme. Možná oči, které jsou tak podobné s očima jeho sourozenců nebo snad tělo, které, buďme realisti, není nijak ošklivé. Možná obojí, ale jemu to je vcelku jedno. Nevyspí se s kýmkoli, ovšem jeho nároky taky nejsou nijak vysoké. Stačí mu, když je onen člověk hezký, nemá nějakou pohlavní nemoc a v hlavě nemá úplně vymeteno, protože takové lidi vážně neumí vystát. Co však nesnáší ještě víc, je, když s ním někdo hodlá být jenom kvůli bohatství, ve kterém žije. V takovém případě od toho člověka uteče a schová se někde po domě, kde čeká než ho přijde najít bratr nebo sestra a vysvětlí mu, že lidi jsou mrchy, proto by si to neměl tolik brát. Co se týče povahy, vždycky je o někom těžké říct, jaký opravdu je. Alarik, který si nechává sourozenci říkávat Ali, skrývá hluboko v sobě velice dobré srdce, které ovšem šetří právě pro své drahé sourozence a staříka. Dokáže si získat i opravdové přátele, bez bohatství, ale u těch je paranoidní a netuší, proč s ním teda kamarádí. Pak samozřejmě jakožto správný párty organizátor získává i spoustu falešných přátel. Těch si však taky cení, protože kdo by nechtěl kamarády, jejichž tatínek vám může na párty poslat tunu koksu. Nicméně ať už Alarik sežene cokoliv, neužívá to v nijak velké míře. Ne, že by si drogy nebo alkohol nikdy nezkusil, jenže tak ztratil pár cenných informací, které chtěl mít pro sebe a nelíbilo se mu, jak byl sdílný, takže si dává pozor. Jeho chování na veřejnosti není lehké vysvětlit, protože se pokaždé zachová jinak. Záleží, koho potká nebo kdy. Většinou se nesnaží být přátelský, pokud jde o tupce nebo egoisty a co se některých osob týče, tak se nebojí se s nimi i poprat. Zkrátka si zkouší hrát na drsňáka a dost se mu to daří. Kdy tahle opona padá, jsou momenty, kdy je se svými sourozenci, které kupodivu naprosto respektuje, přestože s autoritami nijak nekamarádí a nehraje si před nimi ani na nějakého machýrka. U nich bývá naprosto upřímný a když ne, tak proto, že se za pravdu před nimi stydí. Jako nejmladší se bojí, že v jejich očích bude za děcko a že je zklame.